Veverská Bítýška

Městys Veverská Bítýška leží na soutoku řeky Svratky a Bílého potoka asi 25 kilometrů severozápadně od města Brna. Toto klidné městečko s 3 000 obyvateli se stalo pro své malebné okolí a výhodnou polohu u Brněnské přehrady rekreačním centrem kraje. Je oblíbeným místem výletů kolem Brněnské přehrady a vychází odtud několik značených turistických cest. Je zde rovněž konečná zastávka výletních lodí, které každý rok od dubna do října křižují přehradu.

Veverská Bítýška láká návštěvníky množstvím kulturních i přírodních památek. Nejvýznamější je nedaleko stojící hrad Veveří a k němu přilehlá kaple Matky Boží. Směrem k západu od Veverské Bítýšky se táhne přírodní park Bílý potok. Ten kromě nezapomenutelných pěších či cyklistických výletů nabízí nepoškozenou přírodu s mnoha vzácnými rostlinnými a živočišnými druhy. Obyvatelé větších měst, převážně z Brna, hledají ve Veverské Bítýšce klid a odpočinek v nespočetném množství rekreačních objektů nalézajících se převážně na březích řeky Svratky. Oproti mnoha jiným obcím má Veverská Bítýška poměrně kvalitní spojení s okolními městy prostřednictvím bohaté sítě autobusových linek.

24. září roku 2008 byl Veverské Bítýšce udělen a vrácen historický titul městys.

Hlavní dominantou náměstí Na Městečku je kostel sv. Jakuba. Postaven byl v letech 1771–82 na místě nevyhovujícího kostela z 15. století. Stavbu započal zdejší farář Václav Josef Wolf a dokončil jeho nástupce Tomáš František Kubečka. Tato pozdně barokní stavba je dlouhá 29 m a široká 12 m. Má osm malovaných oken, na nichž jsou vyobrazeny čeští patroni. Kostel má věž ve tvaru kopule, která nahradila původní ve tvaru jehlanu. Ve věži jsou čtyři zvony ze 17. století: Jakub, Marie, poledník a umíráček.

Na náměstí před kostelem v šestiboké ohrádce je možno shlédnout kulturní památku sochu sv. Jana Nepomuckého. Je umístěna na trojlaločném konkávně tvarovaném soklu se skoseným nárožím. Druhá část soklu ve tvaru kalicha, ukončeného vyloženou profi lovanou římsou. Na ní čtyřboká podnož se sochou světce v životní velikosti. Světec oděn v kanovnické roucho s biretem na hlavě. Pravá ruka položena na hruď, levice pokrčena k levému rameni. Hlava otočena k pravému rameni a mírně skloněna.

Budova školy na náměstí – jedná se o třípodlažní budovu se soklem a armovaným ujmutým nárožím. Vstupní průčelí je členěno mělkým rizalitem završeným vikýřem s trojúhelníkovým štítem prolomeným kruhovým oknem. Nad vchodem je plastický nápis Školní budova. Na vstupním průčelí vlevo od vchodu je umístěna deska s reliéfem hlavy vojáka a majuskulním nápisem: tuto školu navštěvoval v letech 1891–1903 Bonifác Císař. Za světové války bojoval jako dobrovolník v řadách francouzské armády od roku 1914 za Francii a osvobození své vlasti, padl při obraně Verdunu dne 20. srpna 1917. Budova školy, která je postavena na místě původní shořelé radnice, byla slavnostně otevřena 16. září roku 1911.

Kousek od náměstí je možno shlédnout řadovou jednopatrovou budovu, faru obdélníkového půdorysu o 5 okenních osách v přízemí a o 7 okenních osách v 1. patře. Fasáda hladká členěná oběžnými lesénami. Vchod umístěn asymetricky mezi třetí a čtvrtou okenní osou, pravoúhlý s profi - lovaným ostěním s vyloženou návojovou římsou s vysokým reliefem P. Marie. Střecha na budově je mansardová.

Asi 150 metrů za Veverskou Bítýškou při silnici vlevo, směrem na Hvozdec je zasazen v poli kámen s vytesaným křížem a v něm sekyra. Jedná se o smírčí kámen vytesaný z šedého jemnozrnného pískovce. Vyčnívající část je vysoká 107 cm, šířka kamene činí 47 cm, tloušťka 15 cm. Na kameni byl vytesán letopočet 1559, původ tohoto kamene není znám.

Po levé straně silnice směrem na Bystrc za odbočkou na osadu Mečkov je na čtvercovém soklu vystavěna hranolová Boží muka, členěna pilastry s bohatou římsovou hlavicí, nesoucí profi lovanou zalamovanou římsu. Stěny prolomeny výklenky s ustupujícím půlkruhovým záklenkem. Ve výklencích byly původně umístěny freskové obrazy Veverské P. Marie, sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Jana Nepomuckého. Podstřešní římsa nese stanovou střechu v jejímž vrcholu je železný kříž s dvěma rameny.

Kulturní památka Muzeum – Jarošův mlýn – zhruba 200 m proti proudu Bílého potoka máte příležitost navštívit mlýn, kde si můžete projít i taková místa, kam je za provozu z hygienických a bezpečnostních důvodů návštěvám vstup zakázán. Uslyšíte o tom, jak se ze vstupní suroviny – obilného zrna – vyrobí mouka hladká, polohrubá, hrubá, krupička, krupice, jak se ve mlýně dříve žilo. Můžete si prohlédnout celou budovu mlýna, stroje potřebné ke zpracování jednotlivých produktů a vodní náhon se stavidlem. Mlýn postavený před druhou světovou válkou byl prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Při prohlídce mlýna se vrátíte do starých časů, do doby, kdy řemeslo mělo zlaté dno.